Sobota 18. ledna 2020, svátek má Vladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 18. ledna 2020 Vladislav

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

R92o58b27e22r66t 56B85r49i67n63d39a 7531716482352

Především: Člověk na jedno nadechnutí spotřebuje půl litru vzduchu a za minutu se nadechne patnáctkrát, tedy spotřebuje sedm a půl litru vzduchu za minutu. Prostým výpočtem vyjde 450 litrů vzduchu za hodinu a 10 800 litrů za den.

Je pravda, že procentní podíl dusíku a kyslíku v atmosféře se v závislosti na několika faktorech mění, takže s diskusním příspěvkem beze všehno souhlasím.

Mám tak trochu námitku proti možnosti získat kyslík recyklací kysličníku uhličitého, protože tak nějak opomíjí právě podíl dusíku v atmosféře, recyklace fotozyntézou v kosmu je pak naprosto nemožná. Jak velký prostor by vyžadovalo pěstování rostlin k fotosyntéze jedenácti kubíků vzduchu denně? Nehledě k tomu, že k fotosyntéze je zapotřžebí sluneční světlo (mimo jiné).,

0/0
24.10.2019 13:17
Foto

P64a68v60e51l 14D32v77o69ř23á30k 5109495434300

K fotosyntéze stačí i světlo umělé, a existují řasy, které jsou velmi účinné. Recyklace CO2 je jen energeticky náročná, problém je, co s uhlíkem. Proč by měl vadit dusík? Stále si pletete vzduch s kyslíkem. Při výdechu je opět největší část dusík, který se tedy ničeho nezúčastňuje. Při výdechu je kyslíku jen 17%, dusíku 78% a CO2 4%. Čili stačí z vydýchaného vzduchu jen odebrat CO2 a nahradit tento objem kyslíkem, aby ho bylo zase 21%.

Takže z vydechnutého půl litru vzduchu můžeme zase 96% vrátit do oběhu a jen ty 4% CO2 nahradit kyslíkem. Což dělá, počítáno z hlavy, jen 20ml (mililitrů). Takže denní spotřeba kyslíku je asi 430 litrů. viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Vydechov%C3%A1n%C3%AD

Již kapitán Nemo nechával probublávat vzduch roztokem hydroxidu sodného, který z něho zachytí jen CO2 (přeměnou na uhličitan sodný). Kromě toho se (třeba v potápěčských skafandrech) používá k dýchání směs helia a kyslíku. To má výhodu, že při vyšším tlaku se v krvi nerozpouští dusík, takže při jeho snížení nehrozí tzv. kesonová nemoc.

Nevíte, jak to řeší na ISS? Část posádky se mění po šesti měsících.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_vesm%C3%ADrn%C3%A1_stanice

Vaše výpočty patrně vycházejí s potřebou vzduchu potápěče ve skafandru, kam se vzduch vháněl pomocí hadice a pumpy, a celý vydýchaný se nechával vybublávat ven.

Nechci být uštěpačný, ale co jste měl z chemie?

+2/0
24.10.2019 15:33

S24t61a14n72i67s71l72a64v 49J55e46l55e76n 8172445256

Na ISS to myslím řeší pomocí speciálních opakovatelně použitelných filtrů, ze kterých pak CO2 vyvětrají do vakua. Probíhají i experimenty s recyklací kyslíku.

Dřív se to řešilo filtry z hydroxidem lithným (který vychází na váhu lépe než sodný) .

0/0
25.10.2019 14:52
Foto

Z63b12y61n98ě14k 32B77a87r25t54h 2700790577972

Nepletete si náhodou pojmy s dojmy? Vzduch NENÍ kyslík!

0/0
25.10.2019 20:32
Foto

J45u55l45i16u47s 49M77a49k97s80a 7627905139219

V bodě 1. jste uvedl nový výraz " Sluneční rok". Předpokládám, že jste myslel světelný rok, ale sluneční rok je poetický, beru.

0/0
24.10.2019 9:24
Foto

P94a66v75e11l 61D78v15o46ř47á81k 5319205394350

V zemské atmosféře je jen 0,04 % CO2, viz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra_Zem%C4%9B

Na dlouhou cestu nemusíte mít zásoby kyslíku, protože ten lze zpětně získat z CO2, jen to chce mít příslušný aparát a přísun energie. Krom toho lze využít fotosyntézu, a kdoví co ještě.

0/0
23.10.2019 17:57

M84i52c27h11a84l 90K57a11n98d40a 7110967753855

Máte v článku některé faktické a logické chyby. Např.:

1) V zemské atmosféře je dusíku 78%, kyslíku 21%.

2) Albedo je schopnost povrchu tělesa odrážet sluneční svétlo. Jak podle vás souvisí s (ne)existencí průhledné ozónové vrstvy?

3) Jak může sluneční záření způsobit radioaktivitu povrchu Marsu? Jakto, že povrch Měsíce radioaktivní není, ačkoliv je ke Slunci blíže a atmosféru nemá vůbec žádnou?

+5/0
23.10.2019 17:37

S62t62a28n50i40s74l76a29v 86J93e78l95e29n 8402185976

K výpočtům:

1. vzduch není třeba obnovovat komplet. Stačí odstranit CO2, vodu a smrad, poté doplnit kyslík. Kyslíku spotřebije člověk v klidu asi čtvrtlitr za minutu, při zátěži nanejvýš nělolik litrů. Potřebu kyslíku tedy můžete několikrát snížit (v klidu by mělo na hodinu dohromady stačit nanejvýš několik stovek gramů kyslíku + chemikálií). A to neřešímmořnou recyklaci.

2. Indukovaná radiace povrchu Marsu je vedle jiných problémů zanedbatelná. Větší problém představuje přímá radiace ze Slunce, ale třeba i toxicita hornin.

3. Trocha vody na Marsu přece jen je, takže by z ní še kyslík získat. Existují plány na výtobu raketového paliva. Pokud by se realizovaly, tak potřeba výroby kyslíku bude taková, že kyslík pro dýchání v ní bude jen zanedbatelná položka.

+3/0
23.10.2019 17:31

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz