Pátek 6. prosince 2019, svátek má Mikuláš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 6. prosince 2019 Mikuláš
Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času

R81o43b76e59r55t 65B30r15i32n33d57a 7381366422272

Především: Člověk na jedno nadechnutí spotřebuje půl litru vzduchu a za minutu se nadechne patnáctkrát, tedy spotřebuje sedm a půl litru vzduchu za minutu. Prostým výpočtem vyjde 450 litrů vzduchu za hodinu a 10 800 litrů za den.

Je pravda, že procentní podíl dusíku a kyslíku v atmosféře se v závislosti na několika faktorech mění, takže s diskusním příspěvkem beze všehno souhlasím.

Mám tak trochu námitku proti možnosti získat kyslík recyklací kysličníku uhličitého, protože tak nějak opomíjí právě podíl dusíku v atmosféře, recyklace fotozyntézou v kosmu je pak naprosto nemožná. Jak velký prostor by vyžadovalo pěstování rostlin k fotosyntéze jedenácti kubíků vzduchu denně? Nehledě k tomu, že k fotosyntéze je zapotřžebí sluneční světlo (mimo jiné).,

0/0
doporučit
24.10.2019 13:17
Foto

P22a60v89e65l 84D47v71o94ř64á66k 5179295894100

K fotosyntéze stačí i světlo umělé, a existují řasy, které jsou velmi účinné. Recyklace CO2 je jen energeticky náročná, problém je, co s uhlíkem. Proč by měl vadit dusík? Stále si pletete vzduch s kyslíkem. Při výdechu je opět největší část dusík, který se tedy ničeho nezúčastňuje. Při výdechu je kyslíku jen 17%, dusíku 78% a CO2 4%. Čili stačí z vydýchaného vzduchu jen odebrat CO2 a nahradit tento objem kyslíkem, aby ho bylo zase 21%.

Takže z vydechnutého půl litru vzduchu můžeme zase 96% vrátit do oběhu a jen ty 4% CO2 nahradit kyslíkem. Což dělá, počítáno z hlavy, jen 20ml (mililitrů). Takže denní spotřeba kyslíku je asi 430 litrů. viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Vydechov%C3%A1n%C3%AD

Již kapitán Nemo nechával probublávat vzduch roztokem hydroxidu sodného, který z něho zachytí jen CO2 (přeměnou na uhličitan sodný). Kromě toho se (třeba v potápěčských skafandrech) používá k dýchání směs helia a kyslíku. To má výhodu, že při vyšším tlaku se v krvi nerozpouští dusík, takže při jeho snížení nehrozí tzv. kesonová nemoc.

Nevíte, jak to řeší na ISS? Část posádky se mění po šesti měsících.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_vesm%C3%ADrn%C3%A1_stanice

Vaše výpočty patrně vycházejí s potřebou vzduchu potápěče ve skafandru, kam se vzduch vháněl pomocí hadice a pumpy, a celý vydýchaný se nechával vybublávat ven.

Nechci být uštěpačný, ale co jste měl z chemie?

+2/0
doporučit
24.10.2019 15:33

S39t87a12n77i67s84l14a95v 72J26e76l11e45n 8372525656

Na ISS to myslím řeší pomocí speciálních opakovatelně použitelných filtrů, ze kterých pak CO2 vyvětrají do vakua. Probíhají i experimenty s recyklací kyslíku.

Dřív se to řešilo filtry z hydroxidem lithným (který vychází na váhu lépe než sodný) .

0/0
doporučit
25.10.2019 14:52
Foto

Z45b79y14n95ě60k 61B67a70r44t77h 2440700817932

Nepletete si náhodou pojmy s dojmy? Vzduch NENÍ kyslík!

0/0
doporučit
25.10.2019 20:32
Foto

J88u57l10i25u31s 93M69a36k58s74a 7427185639279

V bodě 1. jste uvedl nový výraz " Sluneční rok". Předpokládám, že jste myslel světelný rok, ale sluneční rok je poetický, beru.

0/0
doporučit
24.10.2019 9:24
Foto

P48a17v45e35l 67D22v10o71ř49á85k 5149785354430

V zemské atmosféře je jen 0,04 % CO2, viz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra_Zem%C4%9B

Na dlouhou cestu nemusíte mít zásoby kyslíku, protože ten lze zpětně získat z CO2, jen to chce mít příslušný aparát a přísun energie. Krom toho lze využít fotosyntézu, a kdoví co ještě.

0/0
doporučit
23.10.2019 17:57

M16i33c16h68a34l 89K31a87n53d44a 7220307713745

Máte v článku některé faktické a logické chyby. Např.:

1) V zemské atmosféře je dusíku 78%, kyslíku 21%.

2) Albedo je schopnost povrchu tělesa odrážet sluneční svétlo. Jak podle vás souvisí s (ne)existencí průhledné ozónové vrstvy?

3) Jak může sluneční záření způsobit radioaktivitu povrchu Marsu? Jakto, že povrch Měsíce radioaktivní není, ačkoliv je ke Slunci blíže a atmosféru nemá vůbec žádnou?

+5/0
doporučit
23.10.2019 17:37

S52t55a30n28i52s13l52a94v 70J98e45l24e80n 8872855606

K výpočtům:

1. vzduch není třeba obnovovat komplet. Stačí odstranit CO2, vodu a smrad, poté doplnit kyslík. Kyslíku spotřebije člověk v klidu asi čtvrtlitr za minutu, při zátěži nanejvýš nělolik litrů. Potřebu kyslíku tedy můžete několikrát snížit (v klidu by mělo na hodinu dohromady stačit nanejvýš několik stovek gramů kyslíku + chemikálií). A to neřešímmořnou recyklaci.

2. Indukovaná radiace povrchu Marsu je vedle jiných problémů zanedbatelná. Větší problém představuje přímá radiace ze Slunce, ale třeba i toxicita hornin.

3. Trocha vody na Marsu přece jen je, takže by z ní še kyslík získat. Existují plány na výtobu raketového paliva. Pokud by se realizovaly, tak potřeba výroby kyslíku bude taková, že kyslík pro dýchání v ní bude jen zanedbatelná položka.

+3/0
doporučit
23.10.2019 17:31

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz