Čtenáři, pozor! To je podraz na tebe.

Existuje studijní předmět teorie literatury. Snad proto, že jsme se učili psát již jako prvňáčci v základní škole, neexistuje předmět praxe literatury. Asi proto nejste varováni před literátskými podrazy. Podívejte se aspoň na tři

Zplodil jsem asi tak tucet e-knížek, omlouvám se, že jich zde použiji:

Podraz první - název.

Je tam, je tam, je tam čert.

Kde jen ten čert je?

Proč jen tam ten kluk jel?

Názvy mají napovědět, že je to pohádková trilogie, to, že se skládají z jednoslabičných slov má zvědavce upoutat k jejich prvním stránkám.

Vražda o vlas

Ukradená orchidej

Vévodům podvlékačky nesluší

Názvy mají naznačit, že se jedná o detektivky.

Pravda o mordech V kapitule u Svatého Václava

Předstírá, že je to rovněž detektivka, i když je to v podstatě historický román z doby biskupa Pavlovského.

Přikázání sedmé, neprokadeš

Vchod do ráje. Vlevo za rohem

Ve skutečnosti tvrdá satira.

Podraz druhý - téma.

Téma je vyjádření autora, proč knihu psal. Ve skutečnosti by mělo být zjeveno v prvních dvou třech stránkách textu, ale ani autor mnohdy netuší, že se mu tam téma podařilo vpašovat. Hlavním cílem je, donutit čtenáře, aby sáhl do kapsy a knihu koupil.

Samozřejmě ta první skupina názvů naznačuje jako téma soužití party lidských kluků a holek s partou čertích kluků a holek.

Ta další skupina je parodií na detektivky Sayersové, Gardnera, Stouta.

Historie biskupa Pavlovského popisuje nezodpovězené otázky z 16. století v Olomouci: Smrt tří olomouckých biskupů, kteří byli pravděpodobně otráveni, vina kanovníka Dambrovského, která nebyla nikdy dokázána.

Přikázání sedmé je satira na události devadesátých let v Česku, patrnně dnes již ne zcela aktuální.

Vchod do ráje je rovněž satira na život jedné rodiny od dob císaře pána po současnost. A nemylme se, satira nemusí mít nic společného s humorem.

Podraz třetí - text, čili vlastní příběh.

Není třeba rozebírat jednotlivé texty, platí to zcela obecně. Pokud autor není dědek nad hrobem jako já, doufá, že mu text přinese honorář. Takže nejde o vymyšlení víceméně poutavého příběhu, ale o vymyšlení co největšího počtu stránek. Mnohdy z toho vyhde docela suchopár, ale je třeba to autorovi odpustit. I on musí být z něčeho živ.

                                                                                    Antonín Robin

(Samozřejmě se Robin nejmenuji.)