Velký pátek jako státní svátek.

U vědomí, že již dávno nejsme křesťané, bylo řečeno vysvětlení tohoto svátku: Den ukřižování Krista.

Autoři tohoto tvrzení se zřejmě nenamáhali nahlédnutím do evangelií, protože by asi s překvapením zjistili, že Ježíš o Velkém pátku ukřižován nebyl, protože to byl den poslední večeře. Po níž se Ježíš a jeho učedníci vydali do Getsemanské zahrady, aby tam přespali.

Tam byl Ježíš zatčen a odveden k Ananiášovi s tím, že ráno bude svolán sanhedrin, aby ho soudil. Nebyl svolán, protože od nepaměti je po pátku sobota, navíc byl pesach - judaistické Velikonoce, čili dvojnásobný svátek. Proto byl Ježíš předán Pilátovi.

Ještě v tutéž sobotu údajně Pilát konfrontoval Ježíše s Barabášem s tím, že je na rozhodnutí lidu, který z nich bude osvobozen. V tutéž sobotu! O sabatu a sobotním pesachu se svátek slaví doma v kruhu rodiny, takže nějaký lid před Pilátem se nedá předpokládat. Pravděpodobně tentýž den měl s Ježíšem mluvit Herodes – o evangelistech Markovi a Lukášovi víme, že přišli do Jeruzaléma v padesátých letech, o Matoušovi víme pouze to, že to určitě nebyl Ježíšův učedník Levi Alfeův – Matouš celník, takže se není čemu divit, že neznali Herodův rodokmen, a ať se jednalo o Heroda Filipa, Heroda Agrippu, nebo Heroda Antipu – tetrarchu Galileje a Desetiměstí, byl to pro ně stále jeden a tentýž Herodes, ten Herodes, který zemřel roku 4 před Kristem. Nicméně Herodes Antipa mohl v Jeruzalémě být, právě k slavení pesachu.

Popisované události: Barabáš, Herodes, naznačují, že Ježíšova smrt ve skutečnosti nemá s Velikonocemi nic společného, že k ní došlo někdy jindy, patrně mnohem později. Takže autoři výroku o Velkém pátku jako dni Kristova ukřižování by neměli tvrdit, že Hitler je gentleman.

                                                                                                        Antonín Robin