Je trochu zvláštní, že v éře převažujícího ateismu swe tak mnoho lidí zabývá otázkami křesťanství. (Já rovněž, i když jsem ateista.)
1) Každé náboženství od taoismu po islám je nástrojem vládnutí.
2) Evangelia vznikla zhruba čtvrt století po Ježíšově smrti.
3) Z evangelií víme, co hlásali evangelisté. Nemáme ovšem ani tušení, co hlásal Ježíš.
4) Marek, Matouš, Lukáš zcela určitě o Ježíšovi pouze slyšeli.
5) Možná pouze evangelista Jan je Ježíšův učedník Jan Zebedeus.
1) Vynálezcem křesťanství je se vší pravděpodobností Pavel z Tarsu, Petr sám asi moc v křesťanství nevěřil, jak tomu nasvědčuje jeho židokřesťanská sekta. Jeho motivací patrně byla představa nadcházejícího konce světa. Teprve Pavel - někdy počínaje rokem 47 - přivedl Petra k představě křesťanství. Že Pavel pojal křesťanství jako nástroj vládnutí, o tom svědčí jeho snaha, prodat je císaři Claudiovi. Měl smůlu, protože mezitím se dostal k vládě Nero, takže ho to stálo život. (Podle Řehoře z Toursu umřel mečem.)
2) Obsah evangelií prokazuje, že všechna jsou poplatna Pavlovu učení, včetně toho, že jsou výrazně protipetrovská.
3) INRI - Iesus Nazaretus Rex Iudeis - význam toho nápisu je podceněn - něco napovídá: Ježíš zřejmě byl protiřímský vzbouřenec, který chtěl nahradit vládu Římanů svou vládou. Využil k tomu Izaiášovo a Micheášovo proroctví, Matoušův a Lukášův rodokmen Ježíše je pravděpodobně jejich dílo, a je nutné obdivovat, jak se až vzácně shodují: Ježíšův otec se jmenoval Josef, mezi jeho předky byl Zorobábel (vůdce první karavany navrátilců z babylonského zajetí),a jeho prapředkem byl Jišai - otec Davida. Má to jeden háček: Nebyl z pokolení Juda ale z pokolení Benjamin. Je třeba zmínit, že pokolení Benjamin bylo odsouzeno k vymření - zřejmě opravdu - protože jejich dědičné území - Betlém - leželo prakticky uprostřed území pokolení Juda.
4) Je zapsáno, že Marek byl alexandrijský žid. který musel z Alexandrie odejít, možná proto, že byl příliš aktivní v židovskořeckých nepokojích (nebo naopak proto, že v nich nebyl dost aktivní).Matouš rozhodně není Matoíuš celník - Lévi Alfeův - jak o tom svědčí jeho naprostá neznalost místopisu okolí Genezaretského jezera. Lukáš byl prokazatelně maloasijský Řek, kterého do Jeruzaléma přivedl právě Pavel z Tarsu.
5) Evangelista Jan mohl být opravdu Jan Zebedeus, jak o tom svědčí: Tvrzení, že byl Ježíšův nejmilejší učedník, tvrzení, že ho Ježíš vyňal z Petrova područí, tvrzení, že mu Ježíš svěřil svou matku, čímž ho prakticky povýšil na svého bratra. Je až překvapující, že to až obdivuhodně odpovídá charakterizaci apoštola Jana v ostatních evangeliích: Sebestředný egoista, pokládající sama sebe za někoho výjimečného oproti ostatním.
Je bezcenné k evangeliím přiřazovat apokryfní evangelia, protože vznikla až ve druhém století, tedy nejméně sto let po Ježíšově smrti, a jsou prakticky reakcí na předchozí křžesťanské spisy.
Ne nadarmo byl v úvodu zmíněn islám: Islám jako nástroj vlády byl stvořen v kmenovém zřízení, kdy vláda byla bezvýhradně svázána se zbraní v ruce, což se v islámu výratzně obráží.
Antonín Robin
