Kde by bylo křesťanství a Ježíš Kristus, nebýt Židů kteři sepsali evangelia.

S jistotou tvrdíte události, které zřejmě byly jinak.

Ale co, každý si může psát své dějiny.

Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum. Když už.

To je nepřesné, myslím Matouše. Jan, "miláček Páně,kterého Kristus líbal na ústa", ho znal, Matouš celník z Kafarnau byl Kristem přímo povolán, tudíž taky znal, ale neuměl alfabetu a své evangelium nadiktoval, Lukáš byl lékař, nebyl apoštol a snad ani Žid a měl to z vyprávění Pavla, Marek nebyl apoštol a měl to z vyprávění Petra. No a o ty prasata bych to neopíral.

Ale aj tie svine sa dajú vysvetliť.

Citujem z knihy Kauza Kristus:

„Ako si však možno vysvetliť, že Marek a Lukáš tvrdia, že Ježiš vyhnal démonov do svíň v Geraze, kým Matúš tvrdí, že to bolo v Gadare. Každý musí uznať, že je to očividný rozpor, ktorý nemožno zosúladiť. Ide o dve rozličné miesta. Prípad je uzavretý."

„No, ešte ho neuzatvárajte", pousmial sa. „Tu je jedno z možných riešení: jeden názov patril mestu, a druhý provincii."

Jeho vysvetlenie sa mi však zdalo príliš unáhlené. Akoby unikal pred ťažkosťami tejto pasáže. „Ale vec je komplikovanejšia, ako hovoríte", namietol som. „Mesto Geraza nebolo blízko Galilejského mora, a práve tam mali démoni zhodiť z útesu stádo sviň."

„Fajn, dobrá poznámka", odpovedal. „No našli sa ruiny mesta, ktoré boli odkryté presne na

onom mieste na východnom brehu Galilejského mora. Pôvodný hebrejský názov tohto

mesta, preložený alebo prepísaný do gréčtiny, znel veľmi podobne ako ,Geraza'."

Já si o tom nápise myslím něco jiného. Ve starověkém Řecku v dávných dobách, a nejspíš i v jiných zemích, bývalo zvykem občas obětovat bohům nějakého krále (nejspíš v době matriarchátu). Když králové získali moc a nebyli ochotní se nechat zabít, občas možná za sebe nabídli někoho jiného, kdo těsně před obětí byl prohlášen za krále místo toho skutečného. Je možné, že Pilát pochopil ten poprask s Ježíšem a trvání na jeho popravě za takovouto hru a hrál ji s nimi.

Ja som problematiku historickej dôveryhodnosti Novej Zmluvy dosť podrobne študovala a prišla som k úplne iným záverom ako vy.

Je veľa bodov, ktoré by som vám mohla vytknúť, tak ako prvé začnem autormi evanjelií.

Píšete

Problém je v tom, že snad s výjimkou evangelisty Jana ti tři ostatní slyšeli poprvé jméno Ježíš možná až patnáct roků po jeho smrti. A je více než pravděpodobné, že si většinu svých textů prostě vymysleli. Důkaz?

Zdroj: https://robin.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=638661

Čo sa týka autorstva evanjelií, fakty sú takéto:

Evanjeliá sú anonymné, ale tradícia vždy pripisovala autorstvo Matúšovi, Markovi, Lukášovi a Jánovi. Máme o tom záznamy v dielach cirkevných otcov Papia a Irenea z 2. storočia. Nie je toho veľa, ale historici bežne pripíšu niekomu autorstvo na základe jedného historického záznamu a tu máme tvrdenia hneď dve a z 2. storočia, teda ide o pomerne skorý záznam.

Navyše ak by si autorstvo vymysleli, prečo by ho nepripísali dôveryhodnejším osobám ako bol Peter, Filip, či Tomáš? Skutoční autori kanonických evanjelií veľkú prestíž nemali. Výnimkou je Ján. Ale Matúš mal hneď po Judášovi najhoršiu povesť. Dôvod je ten, že Matúš bol bývalý vyberač daní a títo mýtnici sa tešili rovnakej "úcte" ako prostitútky. Marek a Lukáš ani neboli Ježišovi učeníci. Marek bol tlmočníkom učeníka Petra a písal, čo mu Peter rozprával a Lukáš bol spoločníkom Pavla na jeho cestách a v úvode svojho evanjelia píše, že sa na všetko dôkladne povypytoval očitých svedkov.

Váš rozbor není zcela přesný.

Především dva evangelisté (Marek a Lukáš) v souvislosti s vyhnáním nečistých duchů hovoří o "gerasenské krajině", Matouš pak hovoří o Gadaře. Do Gomory žádný z evangelistů příběh nezasadil. Přesné místo události nelze přesně určit, protože název Gerasa nebo Gadara mohla mít celá řada lidských sídel. Dá se předpokládat, že to mohlo být někde na břehu Mrtvého moře. Dva evanglisté totiž hovoří o moři a jeden o jezeru, přičemž Mrtvé (Solné) jezero bylo označováno oběma výrazy. Co se týče počtu dvou tisíc vepřů, těch mohlo být jen dvacet, protože evangelia jsou sice psána řecky, ale pisatelé přemýšleli v kategorii hebrejštiny (resp. aramejštiny), a hebrejské slovo "elef" může znamenat tisíc i deset.

Takže když Vy vidíte rozpory, neznamená to, že tam ty rozpory opravdu jsou. Biblická evangelia navíc nejsou koncipována jako dějepisná kronika nebo místopisný rejstřík, jejich smysl je úplně jiný. Je to duchovní text plný symbolů a podobenství.