28. říjen, den české státnosti - jeho dávné prazačátky.

Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se dotýká. Až na jednu maličkost: Nikdy to nebylo vysloveno. Proč?

Protože Přemysl Oráč nikdy neexistoval.

Protože Krok nikdy neexistoval.

Protože Kazi nikdy neexistovala.

Protože Teta nikdy neexistovala.

Protože Libuše nikdy neexistovala.

Protože nikdy neexistoval ani Praotec Čech.

Vlastně vůbec neexistovali ani Přemyslovci.

Naopak existovali bratři Čech a Lech přinejmenším jako personifikace Slovanů, postupně přicházejících přes Polsko jednak do České kotliny, ale i dále do Polabí a poté až k moři. Je prokázána jejich existence i na ostrově Rujana.

Takže první reálný Přemyslovec na trůně pražského knížetství byl Bořivoj. Jak se stal pražským knížetem? Pražským? Sídlil na Budči.

V té době již existovala Velkomoravská říše, jejím knížetem byl Mojmírovec Rostislav I.. Rok jeho narození neznáme. Velkomoravské říši vládl od roku 846 do roku 870, s přispěním jeho synovce Svatopluka I. byl zajat a uvězněn v Německu, kde ho oslepili a drželi ve vězení až do jeho smrti, jejíž rok rovněž neznáme. Vládl tedy 24 roky. Po něm nastoupil právě Svatopluk I. Rok jeho narození rovněž není znám, ale vládl od roku 871 do své smrti roku 894, tedy vládl 23 roky.

Bořivoj I. se narodil pravděpodobně roku 851, antropologický výzkum naznačuje, že byl synem Rostislavovým, Pražskému knížectví začal vládnout kolem roku 867 juako šestnáctiletý kluk, zdá se, že ho na pražský stolec dosadil právě Svatopluk I. Zemřel roku 888, Vládl tedy 21 roků a zemřel ve věku 37 roků.Měl dva syny, z nichž starší Spytihněv I. se narodil roku 875, zemřel roku 915, vládl od roku 894, kdo vládl v tom šestiletém mezidobí, není známo.

Následoval jej mladší bratr Vratislav, který se narodil roku 888, zemřel roku 921 ve věku 33 roků. Vládl od  915 do roku 921, tedy jen 6 roků. Měl dva syny - Václava a Boleslava, kdy Václav se narodil roku 907, Boleslav roku 915. Ta dvě data jsou důležitá, protože Václav se narodil v době, kdy Vratislav ještě nebyl knížetem, kdežto Boleslav se narodil jako syn knížete. Navíc je dost pravděpodobbné, že Václav nebyl synem Drahomíry, takže Václav a Boleslav byli nejvýše nevlastní bratři.

Ty dvě skutečnosti (rok narození a jiná matka než Drahomíra) vedly k tomu, že Václava vychovávala jeho babička Ludmila na Tetíně spíše ovšem k církevní dráze než k dráze vladaře. Uměl číst a psát, uměl latinsky, četl žaltáře. Naopak Boleslav byl vychováván přímo k vládnoucí roli.

I tak se Václav stal roku 921 pražským knížetem a byl jím až do své smrti roku 935. Byl statečný bojovník a výborný vojevůdce.

Po jeho smrti se konečně dostal k vládě Boleslav I. a vládl pražskému knížetství od roku 935 do své smrti roku 972. Dožil se tedy úctyhodného věku 57 roků a jeho vláda trvala 37 let.

Pražské knížetství již v době Bořivojově bylo vlastně jen knížectvíčko, jeho území sahalo asi tak do vzdálenosti 30 km od Prahy. Ovšem již od doby Bořivojovy se snažilo především vojensky si podmanit okolní knížetství, jichž byla celá řada. Ovšem ještě v době Václavově bylo jejich poddanství pouze na smluvním základě, takže nebylo trvalé. Teprve Boleslav I. z nich začal činit součást Pražského knížetství. Celkem se mu to dařilo, protože měl na svou dobu poměrně mohutnou armádu asi tak 3 000 námezdných bojovníků, placených především z vojenské kořisti.

Již od dob Bořivojových se ta tažení proti ostatním knížetstvím ospravedlňovala tím, že se jedná o snahu o jejich pokřesťanštění. Probíhala tak, že kromě majetkové kořisti byli porobení pokřtěni, pokud se pokřtít nedali, byli vzati do otroctví.

Není pochyby o tom, že Svatý Václav  skutečně vykupoval otroky. Svědectví o tom podal Ibrahim ibn Jákob, žid z tehdy islamského Toleda ve Španělsku, který opakovaně navštívil Prahu a někdy kolem roku 965/966 o tom podal písemnou zprávu. Podle něj obchod s otroky byl v Praze tradiční záležitostí, knížecí rod si na něj dokonce vytvořil monopol, takže Václav sice otroky vykupoval, ale pouze proto, aby je mohl se ziskem prodat do Španělska.