Pamatuji člověka, který požádal o dotaci EU na kulturu, a skutečni ji obdržel. Skutečně do české kultury zasáhl: Vydal knížku - samozřejmě tištěnou na křídovém papíře, zbytek dotace si spokojeně užíval. I tak nemám ani potuchy, jak se to s těmi dotacemi dělá. Pravděpodobně se musí vymyslet důvod, pro který je třeba dotace. Pak se musí o dotaci požádat, dotace musí být schválena, dotace musí být poskytnuta, dotace musí být čerpána - pokud možno věrohodně.
Něšjak mi uniká, kdo je žadatelem a příjemcem dotace. Mám takové podezření, že v převážné většině případů to není český stát. Docela dobře to mohou být nadnárodní organizace, působící mimo jiné i v Česku. Pravděpodobně jedinou ryze českou výjimkou je asi Čapí hnízdo.
Je zde předpoklad, že dotace má umožnit budooucí zisk. Dejme tomu investice do podniku, jehož budoucí provoz bude ziskový. Pak - pokud bude opravdu ziskový - zisk z něho bude plynout do kapsy majiteli. A - k sakru - bude tím majitelem aspoň trošičku český stát?
Co z toho pklyne? Evropská unie si zaslouží naši nehynoucí vděčnost za pokytnuté dotace.
Robert Brinda